Vila v sadu

Podle Philipa Johnsona je architektura „umění plýtvat“. Vila v sadu je jedním z menšiny projektů, kdy si investor mohl dovolit upřednostnit kvalitní životní prostor nad rozpočtem. K dispozici byl rozsáhlý pozemek s ovocnými stromy, z nichž většina měla zůstat stavbou nedotčena. V návrhu vznikla celá řada vzájemně různě propojených venkovních a vnitřních prostor, sestavených tak, aby postupně přecházely z veřejných, přes poloveřejné až k soukromým. Současně je v souladu s Raumplanem Adolfa Loose řešena důležitost jednotlivých prostorů vyjádřená jejich výškou. Dům je vystavěn kolem vnitřního atria s jezírkem, ze kterého jsou přístupné přilehlé místnosti. V přízemí domu se nachází hlavní obytné prostory, pokoj pro hosty a blok zázemí, obsahující koupelnu, WC, saunu technickou místnost, atd. V patře jsou pak ložnice se zázemím a pracovna. Součástí projektu je návrh zahrady, která sleduje koncept domu a přechází od udržované zahrady v blízkosti domu na „nedotčenou přírodu“ v zadní části pozemku.